cs

Tlak

25.10.2022

Jak na nás mohou tlačit názory a přesvědčování od jiných - aneb jak lehce můžeme přestat věřit vlastním smyslům. Podobné maličkosti v každodenním životě bývají často přehlédnuty.

Uvedu krátkou příhodu a možnosti tlaku do nějakého "dopadu" (také příčina/následek).

"Míjí mne kůň s jezdcem. V tichu lesa slyším nejen dunění kopyt, ale i hlasitou melodii ze sluchátek, že se dalo jasně rozpoznat, jaký song zní v uších jezdce. Znám tu píseň velmi dobře. Po příchodu domů sdílím, co jsem prožila.

Reakce: "To není možné! Slyšela jsi něco jiného! Jak jsi to mohla poznat ze sluchátek?! To se ti jen zdálo!", a tak dál. Vše proloženo smíchem a soudy o tom, co je a není možné. Trochu o tom, že jsem neslyšící sblázen, a že se vše odehrálo v mé fantazii.

Kdybych nebyla tou, kterou jsem - věřící - pak bych přesvědčování a úsudky zvenčí přijala, a sama se dál přesvědčovala o cizích tvrzeních a přesvědčování o sobě: že špatně slyším, že mým uším se nedá věřit, že si něco namlouvám a tak dál.

V takových chvílích zabředne člověk v sebezpytování sebe a protlačování nevíry v sobě: "Co když mají pravdu a já si všechno vymyslela? Co když jsem opravdu neslyšela to, co jsem slyšela? Potkala jsem koně? Byl na něm jezdec? A byl tam vůbec les?"

Začneme se chovat rozdvojeně, tak trochu schizofrenně, zdá se, pochybeně cílíme až do přesvědčení, že vlastnímu sluchu se věřit nedá. Že bude lepší slyšet (vnímat), jak to slyší a vidí jiní... 

Snadno můžeme podlehnout přesvědčování a tvrzení jiných a jasné vědomí, že tam v lese s námi přeci nebyli, se rozplývá. Rozvikláme se v kořenech nedostatečné víry v sebe a začínáme se vidět optikou jiných - nasazují nám jejich brýle, skrze které vidíme rozmazaně nebo vůbec. Pevnost nám vlastní se bortí.

Anebo zůstaneme pevní. Nikdo z "přesvědčujících a soudících" v tom lese přeci nebyl se mnou! Tvrzení jiných o jakési vykonstruované pravdě v jejich pohledu, není pravdou v mém vlastním prožitku.

Neztrácejme víru v sebe tak lehce, neopouštějme sami sebe jen protože někdo tvrdí, že to, co vnímáme je nemožné, nepravděpodobné nebo dokonce lživé.

Je nám jen ukázán možný pohled někoho na něco. A je v pořádku vědět, že existuje jiný obraz, ale ten by měl zpevňovat naši víru v sebe.

Například v přijetí a potěšení, že jsem obdařena vynikajícím sluchem.

V tom duchu se vyvíjet dál.  Uvědomit si, že nejen v dětství (v útlém dětství se děje formování do obrazů jiných nejvíce), ale děje se dnes a každodenně, že jsme vystaveni vlivům z jiných, které posilujeme nebo naopak.

Sami si vybíráme, zda jsme to my - v úctě zdravě sílící - nebo jen posilující a zdravící druhé - tak se oslabujeme, nerozvíjíme vlastní, neboť žijeme nějakou cizí postavu vysněnou někým a prožíváme se jako nám cizí a nedůvěryhodní.

#schopnosti #vlastnosti #ardenae #psychoanalytic #terapeut #potlačení #podřízení #výkladsnů #symbolika