4. Archetyp Císařovny

05.04.2022

"Dej vládu moudrým a dobrým lidem."

Kmen, který se rozrůstal vytvářel přes vůli Velekněžky pod vlivem Mága pomalu strukturu a třídy a potřeboval vůdce. Stala se jím Císařovna. Žena moudrá a zralá, která už byla už matkou a byla i nadále připravena dávat život, jehož si velmi cenila, ale zcela jinak než Velekněžka. Chtěla, aby její lid byl neustále mocnější a silnější, aby jej nikdo nemohl ohrozit. Toužila, aby se její kmen rozvíjel. Starala se, aby jej neohrozil hlad, a proto jako vládkyně i jako matka byla přítomna při první setbě, kdy se do země vkládalo semeno. Starala se, aby lidí bylo čím dál víc. Tvrdě trestala ženy, které nechtěly rodit děti. Ty, které rodit nemohly, vyloučila na okraj společnosti,   s výjimkou těch, které již svou mateřskou povinnost splnily a jejichž rozmnožovací funkce vyhasly. Ty se tehdy stávaly jejími rádkyněmi, obklopovala se jimi a naslouchala jejich hlasu ve všech záležitostech, které se týkaly zvyků nebo tradic, a dokonce i politiky, kterou musela uskutečňovat. Věděla, že je silná moudrostí generací, kterou bedlivě shromažďovaly ženy - Strážkyně a uchovatelky tradic. Nebyla vstřícná novinkám a zaváděla je jen s nechutí, ale udělala to, pokud z toho vyplýval užitek pro její lid.                                                                               Ve kmeni byl velmi důležitý přirozený přírůstek, zajišťoval obranné síly. Dělo se, že ohrožení přicházelo zvnějšku, jiný kmen chtěl obsadit zemi, unést ženy, aby tak zvýšil svůj vlastní přírůstek, a proto bylo třeba pečovat o obranu. A i když byla žena a matka, naučila se zacházet se zbraní a bránit se před invazí. Během doby zatoužila odhodit svou ženskost a na první místo postavila vládu. Vytratila se neohraničená láska a na jejím místě se objevila tvrdá, i když moudrá vláda silné ženy - Císařovny.

Muži byli v její zemi odsunuti stranou. Jejich role se omezovala na dvě funkce: ploditelskou a obrannou. V každodenním životě byli ve všem podřízeni Císařovně, museli poslouchat svou vládkyni, na což dohlížely staré ženy. Jen v případě ohrožení kmene, přešla moc do jejich rukou. Mužové šli a bojovali při obraně kmene, jeho dětí nebo majetku. Pokud se po boji vrátili, byli za odměnu vpuštěni do lůžek nejkrásnějších dívek, aby zplodili nové bojovníky. Tak na zemi zavládl matriarchát.

Císařovna byla žena od přirozenosti vládnoucí, psychicky silná. Dokonale se ovládala, podřizovala své vlastní potřeby prospěchu celku. Často byla stavěna před nutnost obtížně volit mezi užitkem pro stát a užitkem vlastním. Vždy si vybrala to prvé. Rychle si zamilovala moc, kterou jí vláda dávala. Ráda usedala na trůn, zdobila se nejkrásnějšími šaty a svůj domov nejlepšími předměty. Začala ji obklopovat svita, doprovod tvořený Mágem a Velekněžkou, ale i mladé dívky, které dávala vítězným bojovníkům jako odměnu, a staré ženy - strážkyne tradic.

Samozřejmě, že zapomněla na Blázna, který se kdysi pustil ze strachu do světa a tento strach přenesl přes Mága a Velekněžku až k ní. Utlumila své obavy a svůj strach, protože věřila. Věřila, že ji její moc před nimi chrání. Zapomněla také na Mága a jeho přesvědčení o výjimečnosti a využívala jeho poznání, aniž si uvědomila, že jí za to může vystavit účet. A tak byla fascinovaná svou mocí, že neuměla ani využít rad Velekněžky. Ve své vládě se cítila neohrozitelná. Domnívala se, že ji její lid potřebuje, že ji k vládě povolala Boží milost. Ani ji nenapadlo, že by jí vládu chtěl někdo vzít. V jisté chvíli se natolik ztotožnila se svou vládou, kterou představovala, že dokonce přestala být ženou. Ale nikdy nepřestala být matkou. To udělat nedokázala. Milovala své děti tak, jako Velekněžka milovala všechno, co žije. Svou vládu upevňovala pro své děti, pro to, aby jim předala ještě mocnější království, než které sama převzala.

Nebyla to agresivní politika. Žádné agresivní války, jejímž cílem je obsazení cizích zemí. Bránila každičký kousek své země. Rozvíjela zemědělství, věděla, že zajistí její zemi dostatek. Podporovala řemesla, protože rozuměla tomu, že se zboží musí vyměňovat s jinými lidmi. Nešetřila na vědě a podporovala veškeré výzkumy, které prováděl Mág. Nešetřila na zdraví svého lidu a pověřila Velekněžku, ať se stará o jeho zdraví. Byla vládkyní tvrdou, ovšem moudrou a dobrou. Předvídala všechno, kromě pocitů mateřského srdce, které vedly ke svržení matriarchátu a které vynesly na trůn muže.

Císařovně se narodil kromě dcer i syn. Zamilovala se do něj horoucí mateřskou láskou. Neuměla se smířit s tím, že bude jeden z mnoha bojovníků, kteří jdou bránit svůj lid. Mohl by tam přece zahynout, a to by její srdce neuneslo. Proto pomalu připravovala svůj lid na to, že po ní převezme vládu. Ve své touze našla spojence, kterým byl Mág, jenž v tom viděl vlastní prospěch. Proti se postavila jen Velekněžka, bála se důsledků mužské agresivity, ale protože milovala všechny stejně, neuměla předvídat sílu sobecké lásky směrované na jednoho člověka. Svůj boj prohrála a pomalu odešla do výsluní. Tak se stalo, že Velekněžka zůstala s prostým lidem. Stala se jeho útěchou a oporou. U trůnu zůstal Mág, který se pomalu proměňoval. Na trůn zasedl muž - syn Císařovny, a přijal titul Císař.