3. Archetyp Velekněžka

05.04.2022

"Neváhejme milovat lidi, neboť tak rychle odcházejí..."

Objevuje se vědoucí žena která intuitivně rozumí světu a lidským potřebám, umí navázat kontakt s Nejvyšší Bytostí a postavit se za své bližní s obětavou láskou. Byla zvolena, protože je duševně "čistá", nezkažená materialismem, který se vkradl do duše Mága, a byla připravena k oběti. Stala se strážkyní lidského svědomí a spojovala to, co je pozemské, s tím, co je božské. Věděla totéž, co Mág, snad i více, ale nevyužívala toho proti lidem, ani proti Bohu. Byla prostředníkem mezi lidmi, kteří byli stále ještě polekaní a sami sobě nerozuměli, a Bohem. Dobře pochopila povahu člověka i přírody. Zamilovala si všechno, co žije na zemi. Věděla jak trpí rodící žena a nezapomínala ani na fenku, která vrhla štěňata v houští. Rozuměla potřebám semene, uloženého do země, které kvůli suchu nemohlo vyrazit. Život milovala tak, že se sama životem stala.

Dokonale porozuměla všem zákoutím lidské psychiky, jejím touhám a chutím. Věděla, že mužové touží po moci a po poctách, zatímco ženy po lásce a bezpečí. Každý k ní mohl přijít a svěřit se jí se vším co ho trápí, obavami, neklidem, starostmi. Každého vyslechla, potěšila a posílila na duchu. Každý od ní odcházel s jistotou, že své záležitosti svěřil do dobrých rukou. Ona vzala lidské starosti a odešla do samoty, do místa, kde nebyli lidé, a rozmlouvala s Bohem. Prosila o Jeho milost pro lidi, o které se starala, přenášela Mu jejich obavy, přinášela jejich prosby před Jeho obličej, a občas i smlouvala o jejich blaho.

Množství kajícníků začalo rychlým tempem růst. Začala tvořit modlitby. Začala bližní učit, jak sami mají Boha prosit o milosrdenství. Přesvědčovala vyděšené lidi, že Bůh je láska a dobro, že to není netvor, který jen čeká na to, aby jim ublížil. Odhalovala jim zákony přírody, a to, co sice Mág odhalil, ale co si nechal pro sebe. Pomáhala žít všem, neděla rozdíly mezi chudými a bohatými, mezi muži a ženami, mezi krásnými a ošklivými. Nikdo se neuměl vcítit do druhého člověka, zvířete, rostliny tak jako ona. Díky ní se člověk dozvěděl, že vlastní poklad nevyčíslitelné hodnoty - nesmrtelnou duši, kterou může zdokonalovat jak v tomto životě, tak v následujících vtěleních.

Dokonale rozuměla přírodě a stala se její patronkou a opatrovnicí. Naučila se využívat jejích darů ve prospěch živých bytostí. Z bylin vytvářela léky, které pomáhaly lidem i zvířatům. Věděla, že "stejné se stejným léčí". A tak byla uznána za patronku homeopatie a moudrého lékařství, které je založeno na pravidle, jež hlásá, že lékař nesmí v první řadě uškodit. Věděla, že ženy jsou krásné, a učila je jak ještě podpořit jejich krásu. Pochopila, že muži chtějí být silní a moudří. Dávala jim nástroje, aby tohoto cíle mohli dosáhnout.

Milovala děti a všechny bezbranné bytosti. Sloužila jim neustále svým poznáním a svou láskou. Neměla děti vlastní, ale byla matkou všech. I když tak dobře znala lásku, nebyla nikdy ničí milenkou, ani ženou. Byla to její svobodná volba. Příliš milovala lidi na to, aby se v lásce omezila tím, že by ji dala jediné osobě.

Byla to žena moudrá, shromažďovala poznání, aby je předala svým následovnicím, ale nikomu nic nevnucovala. Nejen proto, že chápala, že její poznání nemusí každý přijmout, ale také proto, že jí v tom bránil Mág, který se bál, že přílišné poznání laiků omezí oblast jeho vlivu. A to byl začátek nesmyslného boje, který trvá dodnes, boje mezi měkkou, měsíční a pacifistickou láskou, kterou chová klidem Velekněžka, a vládnoucí, slunečnou, materialistickou a dominantní agresivitou Mága. Během historie vítězily střídavě obě strany. Bylo období matriarchátu, byly doby, kdy Mág doprovázel Velekněžku k hranici, na níž byla upálena, ale žádná strana nikdy nedosáhla skutečného vítězství. A nedosáhne! Jenom současná existence Slunce i Měsíce, jenom spojení mužského a ženského prvku přinese lidstvu harmonii.

Přesto na začátku vládl matriarchát. Díky péči Velekněžky, její léčitelské a lékařské moudrosti a modlitbám, bylo v kmeni stále více lidí, a začaly se vytvářet určité struktury, jejichž úkolem bylo zabezpečení dokonalého fungování společnosti. Kmen potřeboval silného vůdce. Mág jím být nemohl, a dokonce ani nechtěl. Raději byl šedou eminencí a o všech záležitostech rozhodoval ze zákulisí tak, aby za nic nenesl zodpovědnost. Vůdcem nemohla být ani Velekněžka, byla duchovně zasnoubena s Bohem a lidi milovala příliš, než aby jim něco vnucovala. Sama také milovala svou svobodu a nezávislost a nechtěla se podřídit strohým strukturám. Lidi svého kmene však natolik přesvědčila o výjímečné hodnotě ženy-matky jako dárkyně života, že k vládě byla zvolena Císařovna. Byla to ale Velekněžka, která usedla na trůn jako první vládkyně lidských srdcí a lidského svědomí.