CHVĚNÍ

Je nějaký čas... 

Jsem v bříšku mámy a vnímám chvění všeho dění. Znám je. Ony mne. Chvění jsem já uvnitř a Já všude a v těch záchvěvech, vibracích se nese kdo jsou oni, ti venku. Taky vnímám další pestrobarevné děje, které vím, že až se narodím, tak zvuky světa se budou snažit je tlumit, když začnou chtít měnit mé vlastní dívat se, vnímat se jinak než přirozeně, což znamená: vidět svět jen vnějším zrakem a tak, jak chtějí oni. 

Očima a rozumem. Tak se tomu říká. Nebo se nechat zaplavovat nezvladatelnými a nepochopenými pocity. 

Z tohoto úseku před zrozením se do hluku obrazů světa si vybavuji, že jsem, co Jsem. Že neexistují chtění a předpoklady, ale jen nadání, talenty a vlastností jsem plna, ony jsou darem i současnými schopnostmi, které díky jejich rozvoji slouží... Jsem vznášena vnitřním vývojem bez protestu - lidského chtění. 

Bůh nechodí. Je.

Vím Kdo a Co zde na Zemi uskutečňovat. Ladili jsme mnohé do písně Života se všemi jeho radostmi, prožitky i úskalími, které jsou v notovém zápisu pečlivě zapsány...  Na Svět vcházím s naplněním. Využít vše, co je mnou (Strom) a najít směr a cestu pro umění (schopnost plodit) spojit je v celek, symfonii..., a tak jsem zde a zním: zasévám a sklízím a zasévám...Vidím v obrazech, že na růžích je ustláno vždy, jen to vnímat bez přebytečných růžových nádechů a pochopit a přijmout, že růže bez trní Růží není...

Bůh se usmívá.

Vycházím na Svět silná. Natolik silná a bohatá, ať skutečně život žiji a z jejich děje učím se nová poznání: po-chopením se, ale ne o-puštěním sebe. Objevuji a tvořím ze svých vlastností, talentů a darů jedinečnou výživu pro rozvíjející se schopnosti, které jsou bez hranic. 

Bůh: Vše Je možné.

Příbuzní, bližní, přátelé, známí a dokonce i Ti, kteří vystupují v maskách (dojmu) nepřítele, tak i "já", jsou světským zdáním. Právě "já" je obsaženo v Já a oni také jsou znamením nebo "označením"  směru cesty k otevírání se a stejně tak "já" : jsme klíče, dveře i cesta současně a naše tělo je nástrojem pro pohyb, posun stvořené; odemykání vchodu i východu k hlubokým a hodnotným vnitřním darům. Všichni jsme klíčníci.

Bůh Je ve Všem.

Tam, kde se nejvíc "šprajcuješ", vztekáš, zlobíš, dupeš, brečíš, že to prostě nejsi ty, že takový/á nejsi, že to tak není a není to tvoje ani pro tebe, tak přesně tam vězí, leží ukrytý klíč. Ano, všichni jsme úžasní, jedineční a nenahraditelní "Klíčníci". Vše má Smysl, Prostor a Vyjádření. 

 Bůh

"Podívej, Uran", rozmáchne se Bůh a všechny znalosti se nesou neomezenou myslí. O Uranu, tak o dalších planetách ve Vesmíru. O Zemi, o všem v zemi i na ní... V tichosti vnímám. 

"... lidé jsou vzácní a VŠICHNI rovni Jsou. Někteří se jen rozhodli, že budou velkoryse rozdávat z pokladnice svého Já, že budou riskovat všechno, že přijdou o své soukromí, aby dali druhým něco z toho, čím skutečně jsou. Aniž by věděli, zda jejich dar bude přijat. A přesto jej nabídli..."

Dlouhé ticho.

"Žila jsem? Nebo ještě spím?" 

 "Každé zemětřesení je Probuzením."

2017 Deja vu - neptej se proč.

RA