CHVĚNÍ

Je nějaký čas a je zbytečné ptát se, proč... 

Jsem v mámině bříšku a vnímám všechna chvění, kmity, záchvěvy všeho dění. Znám je i se a ony mne. Chvění - kdo jsem, já uvnitř, a v záchvěvech - kdo jsou oni, lidé venku. Taky vnímám další pestrobarevné děje, které vím, že až se narodím, zvuky ze světa se je budou snažit tlumit, když začnou chtít dívat se, vnímat se jinak: vidět svět jen vnějším zrakem tak, jak chtějí oni. 

Očima a rozumem. Tak se tomu říká. Z tohoto úseku před zrozením se do hluku obrazů světa si pamatuji, že jsem ta, co Jsem, že neexistují chtění ani předpoklady, jen nadání, talenty ke schopnostem a taky vlastností jsem plna, jsou darem... Jsem vznášena vnitřním vývojem bez protestu - lidského chtění. Vnitřní světy prožívám stále, jsou ve všech z nás. 

Promlouvám dál - zraji v Něj - ve vnitřní blízkosti, splynutí. 

Bůh nechodí. 

Už tehdy jsem věděla kdo Jsem. Co zde na Zemi uskutečňovat. Ladili jsme mnohé do písně Života se všemi jeho radostmi, prožitky i úskalími, které jsou v notovém zápisu pečlivě zapsány přesně tak... Na Svět vcházím s naplněním. Využít vše, co je mnou (listy) a najít směr a cestu pro umění (schopnost) spojit je v celek, symfonii..., a tak jsem zde a zním: zasévám a sklízím a zasévám...Vidím v obrazech, že na růžích je ustláno vždy, jen to vnímat a pochopit a přijmout, že růže bez trní Růží není...

Bůh se usmívá.

Vím, že vcházím na Svět velmi silná. Natolik silná a bohatá, ať skutečně prožiju situace, děje - učím se z jejich poznání: po-chopením se, ne o-puštěním. Objevuji a tvořím ze svých vlastností (listů), talentů a darů jedinečné schopnosti, které jsou bez hranic. 

Bůh: Vše Je možné.

Příbuzní, bližní, přátelé, známí a dokonce i Ti, kteří vystupují v maskách (dojmu) nepřítele - a především včetně mně - jsou jen světské zdání. Právě já v Já, a oni jsou znamení nebo "označení" směru cesty k otevírání se: odemykání (klíče) do v(ý)stupu vchodu i východu k hlubokým a hodnotným vnitřním darům. Všichni jsme klíčníci.

Bůh Je ve Všem.

Tam, kde se nejvíc "šprajcuješ", vztekáš, zlobíš, dupeš, brečíš, že to prostě nejsi ty, že takový/á nejsi, že to tak není a není to tvoje nebo pro tebe, přesně tam vězí, leží klíč - a klíč je v osobě, která tento proces vyvolala. Ano, všichni jsme úžasní, jedineční a nenahraditelní "Klíčníci". Vše má Smysl, Prostor a Vyjádření. 

 Bůh

"Podívej, Uran", rozmáchne se Bůh, a všechny znalosti se nesou myslí. O Uranu, tak o dalších planetách ve Vesmíru. O Zemi, o všem v zemi i na ní... V tichosti naslouchám a vidím. 

"... lidé jsou vzácní a VŠICHNI rovni Jsou. Někteří se jen rozhodli, že budou velkoryse rozdávat z pokladnice svého Já, že budou riskovat všechno, že přijdou o své soukromí, aby dali druhým něco z toho, čím skutečně jsou. Aniž by věděli, zda jejich dar bude přijat. A přesto jej nabídli..."

Dlouhé ticho.

"Žila jsem? Nebo ještě spím?" 

 "Každé zemětřesení je Probuzením."

2017 Deja vu 

RA