Vše v nás

15.07.2022

Vše je v nás,

v každičkém z nás jedinečně po svém: Tvořit svůj Vlastní svět, žít svůj život....

Lidské bytosti přivádím k jejich vlastní přirozenosti, k jejich VLASTNÍMU vnitřnímu zdroji (JSEM) a podstatě (JÁ), ty pak jasně "promlouvají" o tom, KDO jedinec JE, ČÍM je naplněn a občerstvován. Teprve potom - z vlastní a jedinečné přirozenosti (podstaty a zdroje) jedince - může vzejít TŘETÍ (plod; dítě; znovuzrození...je jedno, jak si to nazvete), a tím je TVOŘENÍ (se). Spojením JSEM v JÁ vzniká (rodí se a roste) JÁ JSEM.

Lidé pohodlně žijí v tendenci přibržděné a neurčité touhy, kterou mění v přání, které přikrmují bohatými a často nevlastními, vsunutými fantaziemi, a z nich tvořit cosi/něco, co si sami nedokáží ani představit, natož pojmenovat a popsat - neví kdo jsou, co se v nich skrývá - anebo jen tuší... Neumí, zapomněli umění zobrazit si a popsat, kdo a co jsou, co se v nich ukrývá.

Neumí říct, vyslovit, jmenovat se, kdo jsou, natož čím jsou naplněni (co je v nich pravé). Neumí jmenovat vlastní skutečné a pravdivé touhy a přání. Pak to, o co se snaží a co vzniká, jsou jakési smyšlenky, které nenaplňují, a lidé hledají dál. Smyšlenky, kterým byl vdechnut život, nejsou ale schopné života nebo nám život jen ztěžují, nenaplňují nás, protože nesplňují naše přirozené a vnitřní. A to je velmi dobře. Ukazuje se, co a v čem "vyjednotit" a díky "přetrhání" nevlastních vlastních vazeb a rozvinutí vlastních vlastností a schopností, se zapojili také v reálném světě; čistě, ve vlastním a pravém "já jsem", v pravdivé a upřímné přirozené touze jasnosti v nás o nás.  A návody nefungují....

Ono to jde.

Jsi-li Ty svým vlastním vnitřním tvořením i spatřením - jasným vhledem (co (vlastnosti) a koho (schopnosti) vidíš?)  a "pobytem" v něm (kdo jsi a čím jsi naplněn?), a víš - jsi vědom (umíš si představit a pojmenovat), pak je ti jasné, kdo/co v tobě jsou a co tedy není vlastní a přirozené. Snění a představivost je schopnost, kterou máme všichni a kterou se učíme chápat a používat. Nesou hluboký význam: umění spojení a využití v praxi... (alchymie ) ducha, duši a tělo a to ČINIT - duševně, duchovně a fyzicky konat a vycházet z obrazu svého (tvořit ze sebe to, co v sobě milujeme, a víme; měli bychom cítit, vědět jasně, že nám to jde, že jsou všechny naše smysly kojeny vlastním mlékem (zdrojem), aniž bychom se museli přespříliš trápit nebo k něčemu nutit, žít to, co chtějí nebo očekávají druzí.

Nechat vše vyjít na svět, na světlo, jednat ve vlastním uvnitř i venku; stačí začít malými krůčky - věnovat pár minut denně tomu, co děláme rádi a jde nám jde jakoby samo (zapomínáme na čas)...a tento příjemný čas roste sám.   

Tak se zabýváš otevřením srdce a všech smyslů v sebedůvěře na místě kde Jsi - na Zemi - bez očekávání, bez lpění na výsledku, bez skryté hmotné manipulace, bez fatamorgán - nezkrocené fantazie, bez deziluzí z druhých, bez nevíry v sebe, a taky bez ohledů na cizí světy - jinak to opravdu není váš vlastní svět.

A vůbec to neznamená, že musíte žít a být bezohledně sami.

Představte si, že když se proces daří, co ze sebe vyzařujete a jaká energie vychází z vaší činnosti....

PŘEDSTAV SI a PROHLÉDNI, CO a KOHO v sobě VIDÍŠ a CÍTÍŠ.

NAJDI V SOBĚ pro své vlastní JMÉNA.

(Z rozjímání)